Reklama
 
Blog | Jan Adamec

Nepochopil dějinnou příležitost aneb Demokracie po česku

Sociální demokracie je ne-po-u-či-tel-ná! Po Miloši Zemanovi se ve zlém rozchází se svým dalším bývalým předsedou a riskuje další vítězství Pyrrhy v parlamentních volbách. Bohuslav Sobotka může tisíckrát prorokovat Džordžínovi pád do nicoty, ale pokud ta nicota bude mít hodnotu 3 až 4 procent, pak to bude především Sobotka, kdo v roce 2014 nastoupí cestu do krajiny zapomnění.

Nicméně zatím se může smát a s ním i celá ČSSD, protože Paroubkův politický comeback nepostrádá rysy frašky. Zajímavý je pokus o predátorský způsob převzetí slabé a nevýznamné strany – způsob, o němž můžeme číst spíše v rubrice Financial Times, Fúze a akvizice. Na stole stávajícím členům ČSNS 2005 leží, slovy Jaroslava Duška, nabídka kvalitního vůdcovství, ať už si o J. Paroubkovi myslí kdo chce, co chce. Po letech přežívání v mocenské bezvýznamnosti a pro někoho příjemném závětří “hraní si na politiku” se tu najednou objevila šance na mocenský vzestup. Lídři Paroubkova typu nerostou jen tak volně na stromech, takže se vedení strany, po mocenském půstu omámeno ne nereálnou vidinou Poslanecké sněmovny, platů, dozorčích rad a záře mediálních reflektorů (když to dokázaly VeVerky, tak my taky…), rozhodlo pragmaticky a narychlo oprašuje svatební šaty, byť notně páchnoucí naftalínem.

Má, nebo již mělo to jednu vadu. Není se co divit dosavadnímu předsedovi strany Karlovi Jankovi, že se pokusil sličnému ženichovi přirazit dveře, Paroubek je přece jenom jiná váhová kategorie a Janko by se rychle ocitl v pozici řadového člena. Místo toho s Jankem vyrazila dveře vlastní strana, ale tak typicky… typicky bolševicky. Novinky.cz napsaly, že, cituji, “Radním se nelíbilo, že Janko upřednostňoval programové zásady namísto toho, aby se chopil předložené příležitosti.”  Strašné, chce se dodat.

Ale nepřipomíná vám něco následující věta, kterou prozatimní vedení zdůvodnilo Jankův vyhazov: „Tento protest/rozuměj Jankův odpor proti Paroubkovi – pozn. aut./ je zvlášť odporný proto, že bratr Paroubek je naděje na vstup ČSNS 2005 do Poslanecké sněmovny. Rázně jsme se proto vypořádali s předsedou, který nepochopil dějinnou příležitost a dále trval na programových tezích národních socialistů,“ uvedla rada v tiskovém prohlášení.” Chtěl bych vážené čtenáře upozornit především na slova “odporný”, “rázně jsme se vypořádali” a “nepochopil dějinnou příležitost…”, nápadně připomínající slovník Rudého práva tak kolem roku 1950. Teď již bývalý předseda i člen ČSNS 2005 sice asi také nebude žádné neviňátko, neboť se měl prý paktovat s členy ČSSD a nechal si na svou osobu přeregistrovat znak strany, ale stejně… Tady bude mít Petr Dimun hodně práce s tím, aby slovník této strany sladil s požadavky politického marketingu 21. století. Také název strany by mohl projít nějakou proměnou, zatím spíše připomíná nějaké standardizační pravdidlo ISO. Ale možná i Paroubek pochopil, že pro něj bude výhodnější z přímé svatby vycouvat a založit si vlastní stranu na zelené louce bez toho, aby s někým musel soupeřit, odměňovat zrádce a vyhazovat oponenty.

Reklama

Takže Bohuslave Sobotko, dosmáli jsme se? Tak pojďme střízlivě zauvažovat, co to může znamenat pro ČSSD. Podle posledního průzkumu STEM volebních preferencí má sice levice bezpečnou většinu (ČSSD 25,8% a KSČM 11,8%, v mandátech 87, respektive 38), ale volební výsledek je jedna věc a skutečná koalice druhá – zatím to vzhledem k vzájemné nekomunikaci na nějakou snahu přiblížit se u obou stran nevypadá. Je to jedna z nejjasnějších variant a po vládě současné koalice ani ti komunisté nebudou většině lidí tolik vadit.

Pak jsou ty výsledky zajímavé – ODS 12,9% a TOP09 9,9%, tj. 45 a 30 mandátů. A to je vše – všichni ostatní se pohybují pod 5 procenty. Velký propad VV pod hranici volitelnosti (3,2%) polil živou vodou ty, kteří pamatují lepší časy – KDÚ-ČSL (2,7%) a Stranu zelených (2,5%). Jedno procento okupuje Zemanova SPOZ (0,9%) a téměř dvě procenta Suverenita J. Bobošíkové. Více než 15 procent voličů je nerozhodnutých a 10 procent nechce volit žádnou stranu. Tolik průzkum, který se samozřejmě ještě mnohokrát promění, do přístích voleb je daleko, ale ukazuje, že se politická scéna hýbe.

V ideálním scénáři pro ČSSD se do parlamentu dostanou jak lidovci, tak zelení a společně budou mít dost hlasů na koalici. Programově by oranžoví nemuseli tolik slevovat, snad jen trochu přistřihnout křídla energetické lobby, což nebude nijak jednoduché v případě, že na ČSSD jako vládní stranu “spadne” dostavba Temelína. V případě takové koalice bude nesmírně důležité, kolik Sobotkovi (dožije-li se příštích voleb, protože s tím, jak se budou blížit a strana projde testovacími koly v podobě komunálních či senátních voleb, bude nevýrazný a necharizmatický Sobotka pod tlakem a ve vedení budou oprávněné obavy, jestli právě on je ten vítězný typ) ukradnou Zeman s Paroubkem – dohromady to může být i kolem 5 procent, které mohou pak chybět v koalici.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama