Mylných proto, že se většinou vztahují na celý národ – ale jak měřit, zda je ten který kmen odvážnější nebo zbabělejší, pracovitější nebo línější, otevřenější nebo uzavřenější. Těžko. Možná je lepší se zaměřit na chování nejvyšších představitelů, na něž bychom mohli aplikovat oblíbené rčení, že každý národ má takové politiky, jaké si zaslouží (což není vždy spravedlivé), nebo prostě takové, jací jsou jejich voliči.
Vidět distingované politiky v bossech a šanelech, jak se obětují pro své těžké řemeslo, sedají si na tribuny vedle křepčících smrtelníků, a když na ně švenkne kamera, tak se zacení a imitují skutečného fandu, je někdy směšné a trapné. Legendární je v tom železná kancléřka, která jako správná pragmatická žena s technickým vzděláním jen těžko předstírá zájem o čutálistické náboženství.
To polský premiér Donald Tusk bude z jiného těsta. Fotbal prý hrál ještě za FC Solidarnošč a stále mu v hrudi tepe kulatý nesmysl. Alespoň podle videa ze zasedání polské vlády. Nejprve promlouvá ke svým kolegům a zpod ruky mu čouhá cosi červeno-bílého. Pak vykřikne „Kdo vyhraje“ a nad hlavou rozvine šálu s jednoznačným „Polska“. Následně se zvednou i ostatní členové vlády, též ošálováni, a začnou skandovat a zpívat.
Někomu to připomene spíše zasedání válečného kabinetu před vyhlášením války a vzhledem k tomu, že Poláci hrají s Ruskem, zase tak daleko od pravdy to být nemusí, což Tusk ještě podtrhuje konečným zvoláním „Do boje, Polaci“. Vrcholný fotbal se hraje jednou za dva roky a možností, jak „vypustit“ protiruské emoce Poláci nemají, na rozdíl od Čechů, kteří se s Rusy střetávají na ledě skoro každý rok, tolik. Jiný zase podotkne něco o zastydlém, národně-obrozeneckém spektáklu z 19. století, daleko od pravdy nebude ani ten, kdo Tuska bude podezírat z šikovného politického PR, díky němuž se chce svést na celopolské fotbalové vlně.
Od každého trochu, ale ruku na srdce – není v tom přece jen něco sympatického, o čemž víme, že by to asi Tuskův český protějšek nikdy neudělal? Dokážete si představit, že „studený čumák“ Petr Nečas takhle mává šálou nad hlavou a táže se svých podřízených „Kdo vyhraje?“ a ti, vstávajíc a šálami též nad hlavou rotujíc, hlasitě burácejí „Česko“. A když ne Nečas, někdo jiný? Ať to probírám, jak to probírám, tak mi vychází jediný Miroslav Kalousek, který ať si o něm myslíme, co chceme, má určitý komediantský talent a jeho s šálou bych si představit dokázal. Je ale otázkou, jestli by to nebylo pro vládu a její imidž spíše na škodu…