Svědčí o tom například ohnivá filipika proti kapitalismu váženého pražského magistráta za sociální demokracii Miroslava Pocheho Místo opasků si Evropané utahují provaz kolem krku. Text není vůbec špatně napsaný a nic proti němu. Kritiky kapitalismu není nikdy dost, kdyby… kdyby nebyla tak trochu pokrytecká.
Radní Poche žehrá na současný „…vládnoucí řád peněz…“, který „…je schopný bezchybně absorbovat jakýkoliv projev alternativy a učinit z něj pouhý fragment sebe sama.“ Lze jen s lítostí konstatovat, že radní Poche se již takovým „fragmentem“ stal a nelítostný kapitalismus jeho nebohou revoltující levicovou duši již cele „absorboval“.
Není to totiž snad tentýž pan Poche, který od roku 2003 sedí v dozorčí radě Pražské energetiky? (A nutno dodat, že ve skvělé společnosti – jsou tam takoví lidumilové jako například stranický soukmenovec Petr Hulínský nebo chlouba ODS Milan Jančík…)
Není to snad tentýž pan Poche, kterého dobře informovaný server motejlek.com trochu drsně, ale přiléhavě přirovnal k jednomu slizkému tvorečkovi s vášní pro lidskou krev a který podle odhadu téhož serveru za roky jistě tvrdé práce pro blaho nás občanů v PE vyinkasoval bratru deset milionů? Jistě se rval jako lev za to, abychom třeba příští rok za energii neplatili v Praze o 15 procent více…
Já chápu, že chtít po magistrátních šíbrech, aby své dozorčí funkce vykonávali zadarmo, je bláhovost nehodná mého věku. Nuže, ať si dostávají nějaký plat, ať je to i těch deset milionů za 7 let, proč ne, demokracie je drahá a ne každý si k ní vytvoří kladný vztah jen na základě vnitřního přesvědčení o jejích nesporných výhodách či touze nezištně sloužit svým volitelům = chlebodárcům. Ale ať ze mne jako občana a voliče nikdo nedělá blbce a nekrmí mne žvásty o socialistické revoluci a jednou rukou nepíše o vládě peněz a zlotřilém kapitalismu, an jej druhou dojí jedna báseň.
Kromě toho, že tito milionoví revolucionáři jsou verbálně velmi radikální, jsou to také globální humanisté s širokou náručí: „Podívejme se do Afriky, kde lidé umírají v tisících na AIDS, kde lidé hladoví nebo konzumují ryby z ropou kontaminované vody. Podívejme se na obrovský růst cen potravin a nedostupnost základní zdravotní péče v mnoha oblastech našeho moderního světa. Kapitalismus na všechny tyto jevy hledí jako na nutné zlo, které není potřeba řešit, protože se staly normálními a patří k meritu věci.“ Jistě pan radní Poche neváhal ani minutu a nějaký ten milion potřebným věnoval.
Co bychom si totiž počali bez těchto revolucionářů, ať už pravých či levých, kteří chtějí pro začátek zachránit celý svě a nastolit globální alternativu, ale teprve potom se zabývat takovými podružnostmi, jako je nemravné obohacování z titulu zvolené funkce.
Pan radní mimo jiné dobře ilustruje rozpolcenost současné sociální demokracie – mocí a prebendami přežraní oranžisté se pod dojmem nedávné a úspěšné odborové stávky probudili a uvědomili si, že nestačí jednou za čtyři roky objet s janečkovským kolotočem republiku. A tak otevírají šatník, svlékají Hugo Bosse a vyrážejí mezi lid.
A věru že se mají obávat, co jim magistrátní volby přinesou – ani ne tak toho, že by ČSSD neuspěla, neboť u ní se nějaký výrazný propad či vítězství nedá očekávat. Ale pravděpodobně zažije masakr ODS, která již nemravně dlouho v Praze udržuje stabilní spojení-nespojení, jež dalo panu Pochemu vydělat deset milionů korun. Noví vládcové, kteří si již na magistrát brousí zuby, se buď s ČSSD moc bratříčkovat nebudou (TOP09), nebo za spolupráci budou chtít tvrdě zaplatit (véčkaři).
Pane Miroslave Poche, kvůli takovým pokrytcům a dojičům, placených z mých daní půjdu k letošním volbách s obzvláště velkou chutí. Ani nevíte s jakou.